Existuje osud jako předurčení? A co se děje po smrti? Podíváme se na největší záhady života, které člověka zajímaly odjakživa. A snad také odhalíme, jaká je přirozenost člověka, smysl jeho života a zda existují určité zákony, které jej řídí.
Jelikož jsme zvyklí omezovat se na strohé a jednoznačné pojmy, ze života a smrti se staly ze specifických důvodů dvě příčiny k obavám. Větší odmítání a strach v nás vzbuzuje především smrt, neboť proniká do sfér neznámých našemu uvažování – pokud ji tedy nepovažujeme za nekonečnou prázdnotu, bezobsažnou nicotu. Z tohoto hlediska, ve srovnání se smrtí, se život jeví přijatelněji, třebaže problémy, které se s ním pojí, nás nepřestávají dennodenně znepokojovat a v některých případech mohou vyústit v řešení v podobě sebevraždy.
Co se děje po smrti? Tato otázka nikdy nepřestane lidstvo fascinovat. Bardo Thödol popisuje cesty, kterými se po smrti lidská duše ubírá. Smrt není jistě koncem života, ale jen jeho pokračováním, s novými výzvami i příležitostmi.
Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem své blízké zbavil strachu ze smrti.
Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem své blízké zbavil strachu ze smrti.
Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem a chápáním univerzálních zákonů své blízké zbavil strachu ze smrti, a možná ho zbaví i nás.
Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem a chápáním univerzálních zákonů své blízké zbavil strachu ze smrti, a možná ho zbaví i nás.
Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem a chápáním univerzálních zákonů své blízké zbavil strachu ze smrti, a možná ho zbaví i nás.
Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem a chápáním univerzálních zákonů své blízké zbavil strachu ze smrti, a možná ho zbaví i nás.
Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem a chápáním univerzálních zákonů své blízké zbavil strachu ze smrti, a možná ho zbaví i nás.
