Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem a chápáním univerzálních zákonů své blízké zbavil strachu ze smrti, a možná ho zbaví i nás.
Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem a chápáním univerzálních zákonů své blízké zbavil strachu ze smrti, a možná ho zbaví i nás.
Říká se, že toho, co nevíme o životě a smrti, je mnohem více než toho, co víme. Jelikož nemůžeme vycházet z toho, co nevíme, je tento článek zaměřen na poznání, které nám zanechaly starodávné civilizace.
Egyptská knih mrtvých, respektive „Kniha skrytého obydlí“ nebo „Kniha zrození Duše na světlo denní“ popisuje cestu Duše po smrti, osvobození se od pozemského života a vstup do sféry božského světa, do oblasti světla.
Téma smrti se dotýká každého z nás. Téměř každý se s ní nějakým způsobem setkal, přemýšlel o ní. Svět kolem nás vytvořil spoustu mýtů, které ji zahalují.
Mystérium Egypta žije a potvrzuje starodávné rčení, že „všechno se bojí času, ale čas se bojí pyramid“.
