Slované

Zaznamenaná historie Slovanů začíná někdy v šestém století našeho letopočtu, kdy se o nich objevují první římské a byzantské záznamy. Co bylo předtím, je tak trochu zahaleno tajemstvím, ale na základě archeologických vykopávek můžeme tušit, že jejich historie sahá do mnohem dávnější minulosti. Z toho, co archeologové naleznou, lze následně usuzovat na kulturní a řemeslnou vyspělost národa. Naproti tomu však to, co dělá národ národem, je nehmotné. Je to jeho duch, který se projevuje povahou. Je to jeho řeč, která odráží jeho citové vlastnosti a jeho myšlení.

Přestože technická úroveň současného lidstva pokročila v porovnání s tou, jež existovala před tisíci lety, pocit pohody, který lze navodit s dobrou knihou v ruce, se nemění.

Hodně se spekuluje na intelektuální úrovni o definici duše či ducha, ale v praxi se na tom pracuje málo. Naši předkové však věnovali čas a vzdělání jak tomu viditelnému, tak i tomu, čehož existenci pouze tušili. Jako příklad uvedeme představy, které o duši měli Staroslované.