poznání

Pokaždé, když vcházím do muzea, dělám to s očekáváním člověka, který vchází do domu svého přítele; někdy přicházím už poněkolikáté, a proto se pohybuji mnohem pohodlněji a důvěrněji; jindy zase přicházím poprvé, potichu a s úctou člověka, který se setkává s malým mystériem.

Přirozený les představuje místo kypící životem. Je společenstvím nesčetného množství živých tvorů, které přesto vytváří harmonický celek. 

Pokud bychom udělali malý průzkum mezi svými přáteli a zeptali se jich, zda jsou šťastni, co by odpověděli? A co byste odpověděli vy?

Příběh, který ti píši, učedníku, nenajdeš v žádné z knih. Můžeš projít křížem krážem celý svět, hledat ho v horách, lesích i na dně moří, jeho slova ti však zůstanou skrytá, pokud neodhalíš tu pravou, jedinou z cest: cestu k sobě, cestu k tvému srdci, cestu ke tvé duši uvězněné v přeludech světa...

„Eklekticismem“ se nazývá postoj, který, aniž by a priori cokoli namítal, nejprve o věcech uvažuje a analyzuje je, porovnává je a spojuje s cílem nalézt ty nejlepší, aby nakonec vyzdvihl tu nejkvalitnější z nich jako hodnou uznání.