symbolismus

• C. G. Jung - o významu pohádky • Pohádka jako pokladnice archetypálních symbolů • Pohádka podává symbolický obraz nevědomí • Cesta individuace v pohádkách • Výklad symbolů některých pohádek

• Význam pohádek pro psychický a duchovní vývoj dítěte • Rozvoj tvůrčí představivosti • Problém násilí v pohádkách • Čas bez mýtu (pohádky) - čas bez duše • Cesta vnitřního hrdiny • Prvky archetypického příběhu a „základní pohádky"

Egypťané si nemysleli, že skutečnost je omezena pouze na to viditelné. Pro ně byla realita vždy na křižovatce mezi tím viditelným a tím neviditelným. Magii Egypta tak můžeme spatřovat ve schopnosti oba tyto světy propojit například v umění, vědě a uspořádání společnosti.

Egypťané si nemysleli, že skutečnost je omezena pouze na to viditelné. Pro ně byla realita vždy na křižovatce mezi tím viditelným a tím neviditelným. Magii Egypta tak můžeme spatřovat ve schopnosti oba tyto světy propojit například v umění, vědě a uspořádání společnosti.

Egypťané si nemysleli, že skutečnost je omezena pouze na to viditelné. Pro ně byla realita vždy na křižovatce mezi tím viditelným a tím neviditelným. Magii Egypta tak můžeme spatřovat ve schopnosti oba tyto světy propojit například v umění, vědě a uspořádání společnosti.

Egypťané si nemysleli, že skutečnost je omezena pouze na to viditelné. Pro ně byla realita vždy na křižovatce mezi tím viditelným a tím neviditelným. Magii Egypta tak můžeme spatřovat ve schopnosti oba tyto světy propojit například v umění, vědě a uspořádání společnosti.

Egypťané si nemysleli, že skutečnost je omezena pouze na to viditelné. Pro ně byla realita vždy na křižovatce mezi tím viditelným a tím neviditelným. Magii Egypta tak můžeme spatřovat ve schopnosti oba tyto světy propojit například v umění, vědě a uspořádání společnosti.

Egypťané si nemysleli, že skutečnost je omezena pouze na to viditelné. Pro ně byla realita vždy na křižovatce mezi tím viditelným a tím neviditelným. Magii Egypta tak můžeme spatřovat ve schopnosti oba tyto světy propojit například v umění, vědě a uspořádání společnosti.

Labyrint je starý symbol, který můžeme najít u starověkých civilizací od Mayů po antické Řecko nebo také ve středověkých katedrálách. Jeho význam se ale časem posunul. Zatímco dnes jej vnímáme spíše jako bludiště, z něhož je zapotřebí najít cestu ven, původně byl symbolem poznání sebe sama a nalezení vlastního středu.

Dobrodružná plavba létem. Poplujeme za zvuku trubky s větrem v zádech za dobrodružstvím. Ale, co dělat, když přijde bouře... Tak půjdeme labyrintem do středu, cesta mizí z dohledu, ale my se necháme vést Ariadninou nití do centra sebe sama.