Symbolismus vlákna odráží vztahy, které existují mezi Prvotní příčinou a všemi stavy bytí, které z ní vychází. Tento symbolismus je jasně vyjádřen v Upanišadách, kde vlákno spojuje tento svět se všemi jeho bytostmi s oním světem. Toto vlákno je átma i prána. Protože je spojeno s jádrem, musí vlákno ve všech věcech směřovat zpět ke svému zdroji. To nám připomíná Ariadninu nit, která nebyla jen spojením mezi vnějším světem a středem labyrintu, ale také spojením umožňujícím vystoupit z království temnoty do království světla.
Na kosmické úrovni můžeme rozlišit vlákno osnovy a vlákno útku. Osnova spojuje světy a úrovně bytí, útek představuje dynamický a dočasný vývoj každého stavu a každého světa. Odvíjení jediného vlákna symbolizují sudičky tkající čas nebo osud. V celé oblasti Středomoří je předení a tkaní spojeno s účastí ženy na díle stvoření.
Podobně na Východě taoisté často spojují vlákno s člunkem pohybujícím se dozadu i dopředu po tkalcovském stavu se životem a smrtí, rozvojem a úpadkem projeveného. Rgvéda považuje tkaní za symbol rytmu života a jeho nekonečného proměňování. Vlákno je také jedním z významů slova sútra označujícího buddhistické spisy. I slovo tantra znamená tkalcovský stav, a souvisí tak s pojmem tkaní, které označuje vzájemnou provázanost věcí, příčiny a následku, a kontinuitu tradice.
