Starověký Egypt je civilizací plnou záhad a svět jeho magie nás ohromuje dodnes.
Jestliže můžeme o kulturách starověku říci, že hranici mezi světem viditelným a neviditelným (magickým) vnímali jako tenkou a téměř prostupnou, pro Egypt to platí ještě více. Dle toho, co o této obdivuhodné kultuře víme, Egypťané žádné takové hranice nevnímali. Jejich svět nebyl takto rozdělen. Necítili se žít v jiném světě než bohové, nýbrž pouze na jiné úrovni. A mezi těmito úrovněmi vždy existovalo pevné spojení a kontakt.
V silách a schopnostech člověka i celé egyptské říše byla možnost posilovat spojení mezi tím „nahoře“ a tím „dole“, a to díky znalostem, úsilí a pozornosti. I moudrost Herma Trismegista říká, že „Jak nahoře, tak dole, jak dole, tak nahoře“. Egypťané právě proto věnovali velké úsilí tomu, aby jejich pozemský svět co nejlépe odrážel dokonalost světa nebeského.
Každý mohl pracovat na tom, aby byl důstojnou „nádobou“, kterou naplňuje jeho nesmrtelná duše. Zároveň se však věnovali i tomu, aby i říše jako celek poskytovala co nejlepší podmínky pro toto spojení. Skrze symbolickou posvátnou architekturu, sochařství, malbu, náboženské obřady i aspekty každodenního života vytvářeli a prožívali bohatou symfonii, která je spojovala jednoho s druhým, obyčejného člověka s panovníkem, se zemí, s Nilem i s bohy.
Můžeme říci, že život Egypťanů byl nikdy nekončící rituál, snažící se zrcadlit přirozený řád v univerzu. Na rozdíl od nás jej však nechápali jako něco, co svazuje, ale naopak jako to, co člověka osvobozuje.
Podrobnosti o přednášce v jednotlivých městech naleznete na odkazech:
Brno, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha, Zlín.
Rezervace místa na přednášce
