Filozofie je v klasickém pojetí láska k moudrosti aplikovaná v praxi. Je to hledání způsobů, jak rozšířit mysl a srdce a rozvinout vnitřní potenciály. Díky tomu můžeme získat správnější postoj k sobě samému, ke svému okolí i k situacím, ve kterých se nacházíme.
Ve starověku byla filozofie spojená s praktikováním spirituálních nebo psychologických cvičení, která vedla k rozjímání a kontemplaci. Tyto dvě činnosti se z našeho života téměř vytratily a je užitečné se pokusit je alespoň částečně navrátit.
Slovo cvičení (exercise) pochází z latinského exercere, složeného z ex a arcere, osvobozovat to, co je uvnitř, skryté. Měli bychom to, co je v nás, dokázat vytáhnout a používat. To ve výsledku povede k naší proměně a k posílení sebe sama.
Toto setkání nám pomůže se zamyslet nad tím, do jaké míry se necháváme ovlivňovat okolnostmi nebo naopak dokážeme uplatnit stoickou myšlenku, že nezáleží na tom, co se nám v životě děje, ale záleží jen na tom, jak se k dané situaci postavíme.
K čemu jsou tedy filozofická cvičení užitečná? K pochopení toho, že filozofie není abstraktní teorií, ale že její smysl spočívá v umění žít, v konkrétním postoji, ve způsobu života.
Rezervace místa
