Zdraví obvykle definujeme jako fyzické, psychické a sociální prospívání. Nejde tedy výlučně o stav, kdy nás netrápí nemoc nebo nám nic nechybí. Zdraví je komplexním stavem pohody těla a duše, a dokonce i našeho sociálního zázemí.
Dle čínské tradice je člověk celistvou bytostí s dokonalým propojením vnitřních a vnějších vazeb, která je podrobena stejným zákonům jako celý vesmír. Stejný pohled na věc nám ukazuje i hermetická tradice s kořeny ve starém Egyptě, ze které můžeme citovat základní myšlenku: Jak nahoře, tak dole.
Už jsme se na stránkách našeho časopisu i na našich přednáškách setkali s tím, jak toto téma pojímali lidé v různých kulturách. Podívejme se nyní na to, jak přistoupit k hygieně jednotlivých úrovní, čeho se snažit vyvarovat a o co usilovat.
O zdraví a hygieně na fyzické úrovni se zmíníme velmi stručně, protože doporučení nacházíme velmi mnoho a je na nás, abychom si našli způsob, který nám vyhovuje. Nezapomínejme totiž, že člověk je jedinečná bytost a to, co platí pro jednoho, nemusí vyhovovat jinému. Ale pro všechny platí jedna rada – v ničem nepřehánět a držet se zdravého lidského rozumu a jedné ctnosti, kterou doporučoval již Platon. Tou je uměřenost nebo střídmost, a to nejen v jídle (latinské přísloví praví, že kdo je střídmý v jídle, je sám sobě lékařem), ale i v tělesné zátěži a pohybu, v přístupu k tělu, módě nebo třeba v používání dezinfekce.
Naše vitální úroveň, tedy první „neviditelná“ část člověka úzce souvisí s tělem a fyzickou úrovní. Představme si, že každá naše buňka je prostoupena a částečně obklopena energetickým biopolem, proto i zde platí, že špatná a nevyvážená strava má dopad na to, jak se cítíme. Všichni jsme asi zažili, jaké to je vstát od stolu, u kterého jsme rychle spořádali vepřo knedlo zelo, a jak se cítíme po lehčím obědě, který jsme jedli pomalu a dobře ho rozžvýkali.
Žijeme v prostředí, které je více a více znečištěno nejen po stránce chemické, ale i energetické. Jsme obklopeni mnoha přístroji, které vysílají nejrůznější druhy záření. Doporučuje se alespoň nespat v jejich blízkosti, nenosit je přímo na těle a nebýt na nich závislí, protože to vede k poruchám našeho soustředění.
Do péče o naši vitalitu patří i pravidelné preventivní prohlídky u lékaře, protože prevence je důležitější než „hašení požárů“ zdraví našeho těla. Zároveň se pokusme nemluvit stále o svých nemocech či bolestech a o tom, jak se cítíme, protože tím jim dáváme větší důležitost a energii k tomu, aby s námi vydržely déle místo toho, abychom se my rychleji vyléčili.
Nezapomeňme, že energie musí proudit; proto je vhodné navštěvovat místa s proudící vodou, jako jsou vodopády a rychlé říčky, les ráno po probuzení přírody, a když to není možné, zacvičit si u otevřeného okna nebo provést dechová cvičení a dát si chladnější sprchu. Denně bychom se také měli asi na čtvrt hodiny vystavit slunečním paprskům. Slunce naše energetické články spolehlivě nabije a zároveň nám doplní vitamin D.
Naše psychická pohoda je hodně ovlivněna tím, jak se cítí naše tělo, ale když se nad tím zamyslíme a vzpomeneme si na nějakou svoji zkušenost, mělo by to být přesně naopak. Naše psýcha by nám měla pomoci zvládnout nerovnováhu či bolest těla, proto je tak důležité o tuto jemnější úroveň správně pečovat.
Obecně víme, že když prší a jdeme ven, zmokneme. Tato skutečnost by nás mohla přivést k závěru, že nejsme izolovaní od znečišťujícího prostředí plného strachu, reklam, propagandy, množství často rozporuplných informací a zpráv, které se předhánějí, jak co nejděsivěji zapůsobit na diváka, od hluku světa, a proč to neříci, i od konzumní materialistické společnosti.
Jaké bychom mohli dát rady, abychom zmokli co nejméně a co nejdříve uschli? Umět si zorganizovat svůj čas a naplnit ho smysluplnou činností. Určitě nejde o to naplnit ho pouze prací, ale též ho využít pro svůj rozvoj a vnitřní očistu, pro to, abychom se něčemu novému naučili, a pro nesobeckou práci pro druhé. Platon tomuto času říkal posvátné lenošení. Je to čas, kdy nemyslíme pouze na peníze a zisk materiálních věcí a na množství úkolů, vlivem nichž podléháme stresu, ale na to, co je správné. Když se zeptáme sami sebe, komu to prospěje, odpovíme si, že těm, kteří potřebují náš čas, naši pozornost a lásku, ať už to jsou lidé z blízkého okolí, naše rodina nebo přátelé, nebo ti, jimž osud nedopřál tolik možností jako nám. Ale stejně tak jsme to i my sami, komu to prospívá.
Dalším „deštníkem“ proti zmoknutí je určitě pozitivní a čistá mysl naplněná optimismem, která nám umožní vidět věci z nadhledu. Nenabádáme nikoho k povrchnosti, ale k zamyšlení, jestli se opravdu musíme trápit věcmi, které nemůžeme změnit. Vezměte si do rukou knihy stoických autorů, kteří tomu věnovali velkou pozornost.
Už jsme zmínili otázku strachu a obecně negativních emocí. Jednou radou může být i přečíst si dobrou knihu o statečných lidech nebo zhlédnout film s hrdinskou tematikou. Představme si sebe na místě hrdiny a uchovejme tuto zkušenost pro těžší okamžiky. Negativních emocí se můžeme postupně zbavovat i prostřednictvím hudby. Nemusíme si hned pouštět Bacha nebo Mozarta, protože i tyto mistry se někteří musí učit poslouchat. Najděme hudbu nebo interprety, kteří mají v sobě velkou radost a nadšení, které rozptýlí naše chmury. Nebo přenášejí harmonii, která nám pomůže zbavit se našich nejistot a povrchností, a díky níž se nám podaří ponořit se do sebe sama.
Naše mysl má obecně větší sílu, než si myslíme, a najdeme v ní velkou oporu, pokud ji budeme sytit těmi správnými idejemi a hodnotami. Filozofie nás učí, že prozkoumáme-li své nitro, odhalíme mnoho potenciálů, které čekají na probuzení a uvedení do života.
Existují i cvičení na posílení mysli a souvisejí s naší koncentrací na to nejlepší v nás, na rozjímání o sobě, svých činech a o světě, který nás obklopuje a který nás neustále učí, pokud chceme.
V každém případě bychom rádi zmínili i cvičení imaginace, tedy vědomou práci s představami. Začít můžeme s konkrétními předměty, které známe, a pokračovat k abstraktnějším tvarům jako jsou geometrické obrazce či tělesa. Imaginace nám může pomoci začít dosahovat svých snů i stát se lepším a silnějším člověkem, který ze svého života odstranil jakoukoliv posedlost, závislost a přehánění oběma směry – všechno nebo nic.
Dopřejme si trochu času a pozornosti pro hygienu na všech svých úrovních a pro budování vnitřního života. Celý náš život se stane čistším a my budeme zdravější.
Článek vyšel v časopise Akropolitán č. 130.
