Kniha poskytuje velkolepý a hluboký obraz starodávného Egypta prostřednictvím jednoho z hlavních náboženských a kulturních center - města Théby. V rámci hranic vytvořených naší nevědomostí a dobou, v níž je nám dáno žít, se autor pokusil poskytnout trpělivému čtenáři řadu pohledů na bájné město, které Řekové nazývali Théby. Téma je však také využito k hledání kořenů a v rámci komentářů nutně přesahuje zeměpisný okruh města a rozšiřuje se na celý Egypt, dokonce i na jeho možný atlantský původ. Mnohé věci uvedené v knize se nutně střetnou s obecně známými názory, najdou odezvu u mnoha lidí a umožní jim pozměnit si představu o starém Egyptě, již získávali od dětství.
Úryvky z knihy:
…Théby protínal Nil, rozkládaly se po obou jeho březích, z nichž jeden byl sídlem živých a druhý místem mrtvých. Nil protékal městem téměř přesně z jihu na sever a slunce ho svým zářícím diskem křižovalo z východu na západ. Na místě, odkud bylo možné pozorovat úsvit, bylo slyšet ruch velkoměsta v nejrůznějších podobách, od matky houpající kolébku právě vyrobenou pro jejího potomka až po tržiště a náměstí, stále plná uspěchaných chodců a úředníků. V architektonickém náboženském komplexu, který stál stranou, ale zároveň byl nedílnou součástí této společnosti mladých lidí - neboť většinou umírali krátce po dosažení 30 let - další muži a ženy, většinou také mladí, pracovali pro to neviditelné i viditelné ve velkolepém prostředí obrovských mnohobarevných staveb, jaké se sotva ještě někdy postaví. "Pohřební" vzhled, kterého ruiny těchto chrámů a staveb nabývají dnes, sledované zběžným pohledem turisty, jenž se domnívá, že mu tři nebo čtyři dny stačí k tomu, aby si je prohlédl, tehdy neexistoval. Dnes vidíme pouze kostru toho, co bylo kdysi krásným tělem plným života, kde umění a vědy dosáhly tak vysokého stupně, že až je učenci konečně vyloží, budou velice překvapeni; mají je sice před očima i nyní, ale nevidí je...
…Má duše se uctivě klaní, aby se napila vody z Nilu u kmene palmy přesně tak, jak radí staré knihy. V dáli vzlétají hejna bílých ibisů, Západní hora se barví do nachova a zatím se zvedá čerstvý vítr, který kdysi hýbal s vějíři Amonovými. Snad ještě není vše ztraceno a snad někdy v budoucnu bude možné v méně znečištěném světě znovu prožít duchovní dobrodružství. Théby nejsou místem fyzickým. Théby jsou stavem vědomí.
BLAŽENÝ JEST TEN, KDO ŽIJE V THÉBÁCH, BLAŽENÝ JEST TEN, KDO V NICH UMÍRÁ!
Byl zakladatelem Mezinárodní organizace NOVÁ AKROPOLIS a vedl ji až do své smrti v roce 1991. V rámci své rozsáhlé kulturní a humanistické činnosti napsal četné práce a eseje, měl mnoho přednášek, besed a kursů filosofie po celém světě.
Z jeho dalších publikací můžeme uvést: Lotos (básně); Ankor, Učedník; Alchymista; Základy akropolitánského Ideálu; Mysterické divadlo v Řecku I. - Tragédie; Elementálové, duchové přírody; Théby. Všechna jeho díla byla přeložena do mnoha jazyků a jsou vydávána ve španělštině, angličtině, němčině, francouzštině, italštině, řečtině, portugalštině, ruštině, turečtině, chorvatštině, maďarštině, češtině...
