Ptačí pírko je obecně symbolem lehkosti, svobody, vznešenosti, cti a ušlechtilosti až božskosti. Asociuje přirozeně vítr, pohyb a ptáky s jejich schopnostmi, jako je let, nadhled, lehkost, rychlost, užívání či ovládání větru, ale i čistotu, něhu, jemnost až křehkost. Najít pírko bylo považováno za štěstí či dobré znamení a to, jakou přináší inspiraci, ovlivňuje i druh ptáka, jemuž pero původně patřilo, nebo barva, kterou nalezené pírko mělo.
Některé kultury, třeba ve starověkém Egyptě nebo ve Střední Americe, vytvářely z peří ptáků standarty a vlajky, které se pohybovaly i v nejslabším vánku, a byly tak spojeny s dechem života, vitalitou a věčným pohybem projeveného světa.
V mnohých ságách člověku umožňují šaty z peří létat, či povznést se do jiných světů. Keltští druidové se prý odívali do péřového pláště, neboť se věřilo, že tento plášť na své nositele přenáší některé vlastnosti ptáků – lehkost, rychlost a schopnost putovat do jiných světů.
V egyptské civilizaci je asi nejznámější pírko pštrosí, které je atributem Maat, bohyně univerzálního zákona, spravedlnosti, harmonie a stability. Ve vztahu k člověku Maat symbolizuje také správné a spravedlivé jednání. V Egyptě se u vážení duše na jednu misku vah kladlo pírko bohyně Maat a na druhou duše člověka. Byly pouze dvě možnosti: pokud byla duše stejně lehká jako pírko bohyně spravedlnosti, mohla pokračovat k věčnému životu v nebeském Egyptě, kde vládne Osiris. Znamenalo to, že tato lidská duše žila spravedlivě, dobře a v souladu s univerzálním zákonem. Nebo byla duše člověka těžší než pírko bohyně Maat, a pak byla pozřena příšerou Amemait (v překladu Požíračka nebo Polykačka, symbolické zvíře, které je spojením krokodýla, lva a hrocha) a zrodila se k dalšímu životu v pozemském Egyptě. Pírko bohyně Maat bylo mocným ochranným symbolem spravedlnosti, a přeneseně tedy i dobra, a je ve stejné podobě ozdobou mnoha dalších bohů; příkladem může být staroegyptská koruna Atef s dvěma pštrosími pery, která je častým atributem boha Osirida. Pokud jsou další egyptští bohové zobrazováni s pštrosím perem, je tím zdůrazněno, že jednají v souladu s bohyní Maat, tedy v souladu s univerzálním zákonem a spravedlivě.
Pro severoamerické domorodce bylo peří symbolem Velkého Ducha a Slunce. U prérijních indiánů byla pera ptáků odznakem cti, schopností či moci. Byla tedy ozdobou získanou na základě prokázané schopnosti, dovednosti či hrdinského skutku, a tak je bylo možné vidět ve formě čelenek či ozdob ve vlasech, na zbraních a dýmkách u úspěšných lovců, válečníků a náčelníků.
Aztécká tradice používala peří jako jedno z výrazných označení pro bohy, panovníky, válečníky a kněze. U Aztéků byl zřejmě nejmocnějším symbolickým ptákem quetzal, jehož peří bylo atributem mnohoznačného boha Quetzalcoatla, okřídleného hada, který byl uctíván jako tvůrce civilizace. Podle legend byl Quetzalcoatl v dávných dobách králem, který velice moudře vládl a po své smrti se stal bohem. Také mocný bůh deště Tlaloc, uctívaný na vrcholu pyramidy hlavního chrámu v Tenochtitlánu, byl zobrazován s čelenkou z volavčího peří. Práce s peřím byla v aztécké civilizaci posvátným uměním. Kromě majestátních rituálních či válečných čelenek vyráběli i celé oděvy, mozaiky (lepená mozaiková výzdoba štítu z peří), standarty a ozdoby zbraní. Jedním z nejslavnějších dokladů tohoto umění je i dochovaná čelenka z peří posvátného ptáka quetzala, která snad patřila poslednímu aztéckému vládci Montezumovi.
Ve starém Řecku je známá báje o Daidalovi a Ikarovi, kteří unikli z krétského zajetí díky voskem připevněným křídlům z ptačího peří. Ikaros však neuposlechl rad svého otce Daidala a letěl příliš vysoko a blízko Slunci, takže vosk na jeho křídlech roztál, a Ikaros se zřítil do moře. Je tak jedním z nejznámějších symbolů přehnané ctižádosti či pýchy, po níž následuje bolestný pád.
V západní křesťanské tradici jsou pírko, peří a ptačí křídla spojena s anděly. Najít pírko symbolizuje ochranu andělských bytostí či jejich poselství. Andělé totiž od konce středověku byli zobrazováni jako okřídlené bytosti.
Jak vidíme, pírko a peří je napříč kulturami symbolem většinou pozitivním. Pokud vám tedy v životě do cesty vstoupí ptačí pírko, přivítejte jej, může být poselstvím či inspirací.
Článek vyšel v časopise Akropolitán č. 160.
