Když se řekne slovo „pyramida“, první asociací obvykle bývá Egypt. Pyramidální stavby jsou sice tradičním prvkem sakrální architektury téměř všech starověkých civilizací, ale faktem zůstává, že snad s výjimkou pyramid středoamerických kultur jsou právě ty egyptské největší a nejpočetnější.
DNEŠNÍ STAV
V Egyptě bylo prozatím klasifikováno jako „pyramidy“ pět až šest desítek objevených staveb rozličných typů a tvarů. Staří Egypťané nazývali pyramidu slovem mr (mer) a dnešní Egypťané termínem al-háram. Naše pojmenování vychází z řeckého pyr = oheň a odkazuje na jejich jehlanovitou, vertikální kompozici. Ne všechny ale vypadají stejně; architektonicky se rozlišují pyramidy „klasické“ (pravidelné jehlany), stupňovité nebo lomené. Některé jsou nedokončené, jiné velmi poničené a zůstalo jen několik poměrně dobře zachovalých. Žádná se však nedochovala ve své původní kráse a úplnosti. Nacházejí se po celém Egyptě, nejznámější jsou v Gíze a Sakkáře poblíž Káhiry, další v Zavíjet-al-Arján, v Abúsíru, Lištu, Médúmu, Abú-Roaš, Illáhúnu, v Hauváře a Mazgúnu. Je velmi pravděpodobné, že další dosud čekají pod tunami saharského písku na své odhalení.
OTAZNÍKY A ODPOVĚDI
Už pro staré Řeky byla země kolem Nilu (Aigypthos) tajemstvím a záhadou, a to včetně těchto staveb. Ve spojení s pyramidami se dodnes řeší základní otázky:
- Jak jsou staré?
- Kdo a jakým způsobem je postavil?
- Jaký byl jejich účel?
Moderní egyptologové odpovídají většinou jednoduše: jsou to hrobky králů 3.–14. dynastie, které panovníkům postavili primitivním způsobem otroci v období Staré a Střední říše, tj. asi v období 2500–1500 př. n. l. Další odpovědi se různí a vždy jsou závislé na víře či vzdělání badatelů. Každý z egyptologů má své „brýle“, jimiž pyramidy pozoruje, svá východiska a své axiomy.
Egypt byl kulturou nebo civilizací s neobyčejně silným posvátným životem a určitým způsobem bylo vše, to velkolepé i to každodenní, součástí náboženství a duchovního života. Věříme, že není možné pochopit Egypt ani samotné pyramidy, pokud je nezačleníme do tohoto kontextu. Jinak řečeno, ryze materialistický přístup, kterým se naše západní věda většinou vyznačuje, nemůže vysvětlit to, co má kořeny a důvody v náboženských mystériích.
STÁŘÍ PYRAMID
Jeden z arabských historických pramenů ústy al-Masúdího říká: „Jeden z egyptských králů před potopou světa postavil dvě velké pyramidy. Není známo, proč byly později nazvány po muži jménem Šedád, syn Ádův, neboť nebyly vybudovány Ádovci, kteří nemohli dobýt Egypta, jelikož jim k tomu scházela síla, kterou měli Egypťané díky znalosti kouzel. Důvodem ke stavbě pyramid byl sen, který se zdál Surídovi tři sta let před potopou. Zdálo se mu, že země byla zalita vodou a že lidé bezmocně na ní plavali jako utopenci, že hvězdy ve zmatku opustily své dráhy a s hrozným hlukem se srážely. Ačkoli ten sen na krále mocně zapůsobil, nikomu o něm nic neřekl a v předtuše, že dojde k hrozné události, svolal kněze ze všech krajů a tajně jim jej prozradil. Ti mu pak řekli, že zemi postihne veliká pohroma; nicméně potom bude země opět rodit obilí a datle. Nato se král rozhodl postavit pyramidy a proroctví kněží vypsal na sloupy a veliké kamenné desky. Dovnitř umístil své poklady a jiné cenné věci spolu s těly svých předchůdců. Nařídil také kněžím, aby tam současně uložili psané záznamy o své moudrosti a vymoženostech věd a umění. Poté dal vybudovat podzemní kanály až k vodám Nilu. Všechny komory zaplnil talismany, idoly a jinými kouzelnými věcmi a zápisy kněží obsahujícími všechny druhy vědomostí, jména a vlastnosti léčivých rostlin, poznatky počtářské a měřičské vědy, aby zůstaly zachovány k prospěchu těch, kteří jim budou moci rozumět.“ (Zamarovský, V.: Jejich veličenstva pyramidy, Čs. spisovatel, Praha 1986, str. 41.)
Abu Zeid el-Baja dle některých nápisů uvádí, že velká pyramida byla postavena v době, kdy Lyra byla ve znamení Raka, tj. před 15 tisíci lety nebo podle precesního pohybu zemské osy také před 41 tisíci, 67 tisíci atd.... Dle „otce historie“ Hérodota byly pyramidy v jeho době staré už více než 11 tisíc let.
Byly tedy považovány za stavby „předpotopní“. Pokud spojíme tyto zmínky s historickým údajem zmiňovaným např. Platónem, a to s potopením ostrova Poseidonis, posledního zbytku bájné Atlantidy, k němuž došlo před téměř 12 tisíci lety a který způsobil přírodní kataklyzma i v Egyptě, můžeme klást stáří pyramid do hluboké minulosti.
Faktem bohužel zůstává, že zatím nemáme žádné jiné důkazy o tom, kdy byly pyramidy postaveny.
STAVBA PYRAMIDY
Základ pyramidové stavby tvoří plošina ze skalního podloží, jehož samotná úprava mohla představovat léta práce. Část podloží nechávali stavitelé vystupovat, aby tvořilo jádro pyramidy. To bylo postupně obestavěno řadami kamenných bloků. Např. Velká pyramida měla takových řad 210. Uvnitř byly vystavěny patřičné komory a chodby a na vrcholek byl umístěn tzv. pyramidon, špička pyramidy, která ji korunovala. Celá stavba byla na povrchu obložena leštěným vápencem, jehož zbytky lze ještě dnes pozorovat na Chafrénově pyramidě v Gíze. Pro kvalitní uchycení vápencového obložení k pyramidě bylo použito mezivrstvy z malých kamenů spojených maltou (tzv. backing stones).
Kreslené obrázky malých skupin podvyživených otroků táhnoucích za sebou balvany o váze jedné až sedmdesáti tun, které umísťovali do výšky několika desítek metrů, zdobí nejen dětské učebnice, ale i renomované vědecké publikace; ale každému, kdo se někdy zabýval stavebnictvím, připadají při troše soudnosti jako science fiction. Umístit sedmdesáti i více tunové balvany do výšky sedmdesáti metrů a osadit je s přesností na milimetry by snad v obtížných egyptských podmínkách nedokázaly ani naše nejlepší jeřáby. Uvědomíme-li si, že Egypťané tyto jeřáby neměli a podle egyptologů neznali ani kladkostroj, musíme sami sobě přiznat, že o způsobu stavby těchto architektonických zázraků nemůžeme říci nic určitého.
Také už téměř samozřejmá tvrzení o obrovských rampách, po nichž byly taženy kamenné bloky až do výšky 145 m jsou nepodložená. V případě Velké pyramidy by taková rampa musela být dlouhá minimálně 1,5 km a musela by být obestavěna obrovskými kamennými zdmi, jejichž objem by byl větší než objem samotné pyramidy (!). U žádné z pyramid se však po takových rampách nenašla ani stopa.
S ohledem na stáří pyramid je navíc zajímavé, že první úvahy a odhady o způsobu jejich stavby pocházejí až od Řeků, od Hérodota a Diodóra.
Samotní Egypťané, kteří jinak kreslili a zapisovali úplně všechno, co souviselo s jejich životem, a především s tím náboženským, se o stavbě pyramid nikde nezmiňují. Proto lze soudit, že oni skutečně pyramidy nepostavili, alespoň ne ty největší a nejvýznamnější. Nemohou být dílem jiné, minimálně stejně vyspělé civilizace z dávné minulosti? Například samotných Atlantiďanů nebo jejich potomků, jak to naznačuje Platón?
Další otazníky se týkají otroků, kteří byli dlouho považováni za stavební dělníky. Téměř jistě jimi nebyli, a to ze dvou důvodů. V době, do níž historikové datují stavbu pyramid, není otroctví v Egyptě oficiálně doloženo, a tudíž zde s největší pravděpodobností žádní otroci nebyli. A i kdyby existovali, svěřili by Egypťané stavbu svých nejváženějších posvátných staveb té nejnižší a nejméně milované vrstvě společnosti? To nedělala žádná vyspělá kultura.
Je zřejmé, že pyramidy nejsou dílem primitivních a nevzdělaných lidí, kteří je budovali z donucení, ale dílem velmi kvalifikovaných architektů a stavitelů, zručných a schopných umělců.
ÚČEL STAVEB
Hrobky? Zdá se, že už dlouho o tom není pochyb. Podle teorií moderních egyptologů je Velká pyramida „Cheopsovou hrobkou“, kterou mu za života vystavěla armáda otroků či poddaných. Její stavba by ovšem trvala tak dlouho, že by se král jejího dokončení rozhodně nedožil. A pokud by se dožil, pak je tu další zajímavá otázka: král, který nechal postavit největší stavbu v dějinách jako svou hrobku, ji přitom ani nepodepsal svým jménem. To by ovšem byla veliká skromnost..., neslučitelná s megalomanií, která se dnes těmto králům připisuje. Nutno podotknout, že v sarkofágu Velké pyramidy (ani v žádné jiné pyramidě) se nikdy žádná mumie ani pohřební výbava nenašla (nepočítáme-li např. zbytky mumií z křesťanské doby...). Jen v sádrové omítce jedné z úložných komor Velké pyramidy je čitelný ne zrovna přesný otisk kartuše „Chufu“ (Cheops), který lze ovšem stejně tak přečíst jako „Kem“, tj. starodávný název Egypta. Z které doby kartuše pochází, nevíme, ocitnout se tam mohla i tisíce let po dokončení pyramidy. Jinou zajímavostí je např. to, že král Snofru dal údajně vystavět čtyři pyramidy, jiní králové dvě. Jistě neměli v úmyslu být pohřbeni ve více stavbách zároveň...
Tato fakta nechtějí popřít možnost, že v řadě pyramid byli pohřbeni králové, pouze chtějí poukázat na to, že z dostupných údajů nelze soudit, že pyramidy byly stavěny jako hrobky. To je možné podpořit srovnáním s pyramidami jiných kultur, např. středoamerických. Téměř výhradně byly stavěny jako chrámové stavby, anebo chrámy stály na jejich vrcholcích. Pohřbívání v jejich nitru bylo výjimkou. Jistě také neprohlásíme za hrobky křesťanské katedrály či baziliky jen proto, že tam byli dodatečně pohřbeni králové či biskupové. V Egyptě bylo běžné opětovné využívání předmětů pohřební výbavy, a to se mohlo týkat i pyramid. Jinými slovy: být pohřben do pyramidy ještě nutně neznamená nechat ji postavit.
VÝSLEDKY VÝZKUMU
Po staletí byly pyramidy cílem výzkumu fyziků, matematiků, geometrů i esoteriků. Výsledky by zabraly celou knihovnu a přehlédneme-li je, zjistíme, že jsou fascinující.
a) Pyramida je architektonicky vyjádřeným souborem vědomostí – od matematických, přes geofyzikální až po astronomické.
b) Pyramidy byly součástí sakrálního komplexu staveb a lze je považovat za určitý typ „chrámů“ určených pravděpodobně k významným iniciačním zkouškám egyptských mystérií.
c) Pyramidy spolu s obrovskými komplexy podzemních chodeb a krypt byly odedávna považovány za útočiště pro záchranu poznatků a moudrosti před katastrofami, připomínajíce tak tradiční symbol „lodí“ převážejících přes vody „potopy“ impuls k novému životu – mysterickému i kulturně-civilizačnímu.
d) Svou perfektní geometrií a orientací dle světových stran i hvězd jsou považovány za jakési obrovské astronomické observatoře.
e) Některé z nich se patrně v pozdějších dobách staly hrobkami, ačkoli v žádné nebyla nalezena pohřební výbava s mumií krále.
Mnoho bylo napsáno o pyramidě jako ideální formě pro příjem různých druhů kosmických záření a energií. Věda se k tomu staví sice skepticky, ale přesto bylo empiricky dokázáno několik pozoruhodných zkušeností.
Je-li i malá pyramida orientována severo-jižním směrem, organické látky do ní vložené se nekazí jako vně pyramidy, ale dokonale se vysuší. I anorganické látky se chovají neobvykle: např. otupené žiletky se zde dokážou „samy“ naostřit, a to i opakovaně... Co je pravou příčinou tohoto „pyramidového efektu“, dosud nevíme.
V Egyptě existují dvě místa, která přitahují pozornost pyramidologů: Sakkára a Gíza.
SAKKÁRA
Nedaleko Memfidy, jež byla po dlouhou dobu hlavním městem Dolního Egypta, nalezneme asi největší archeologické pracoviště světa – nekropoli, kde je pohřbeno 15 králů, nazývanou Sakkára snad podle egyptského boha Sokkara. Stojí zde doslova pyramidové pole s třinácti pyramidami, z nichž nejproslulejší je ta, s níž je spojováno jméno krále Džosera (vl. jménem Necerichet). Je to pyramida stupňovitá, připomínající šest velkých schodů do nebe. Původními rozměry 125 × 115 m a výškou 62,5 m nepatřila k největším, ale moderními archeology je považována za nejstarší. Dokonce se uvádí i jméno architekta, jímž měl být proslulý mudrc Imhotep.
Další známou pyramidou je Venisova pyramida (53 m vysoká), neboť v ní byly objeveny zdi nezvykle bohatě popsané hieroglyfy. Hned po jejich částečném rozluštění se jim začalo říkat „Texty pyramid“ a dnes představují významný pramen pro studium náboženství a posmrtného života starých Egypťanů.
SVÁTEK SED
Víme, že egyptští panovníci procházeli po třiceti letech své vlády svátkem sed. Byl to svátek regenerace, neboť se věřilo, že po této době faraon svou energii vyčerpá a musí potvrdit svou sílu tím, že projde dlouhými, i několikaměsíčními obřady regenerace. Čekaly ho i obtížné zkoušky, aby potvrdil svou způsobilost vládnout a načerpal novou životní energii. Pokud rituální zkoušky nezvládl, musel odstoupit. Egyptské prameny uvádějí, že král Džoser prošel tímto rituálem právě v Sakkáře, kde stojí jeho pyramida.
Vrcholnou částí obřadů byla rituální zkouška, která se měla odehrávat v nitru pyramidy, a to v jejím sarkofágu. Tam byl král uzavřen a musel projít zkušenost smrti a nového vzkříšení. Pokud tuto náročnou zkušenost přežil a úspěšně dokončil, mohl být nadále vládcem a nosit titul Pán života a smrti nad vším. Neleží právě zde odpověď na otázku o smyslu sarkofágu ve Velké i v jiných pyramidách, kde nebyl nikdo pohřben? A nejsou právě proto některé pyramidy spjaty se jmény jistých králů?
PYRAMIDOVÉ KOMPLEXY
U Stupňovité pyramidy je ještě dnes zřetelné to, že pyramidy nebyly samostatnými stavbami. Byly nejvýznamnějšími součástmi sakrálních komplexů. Ty byly obehnány velkými zdmi, u Stupňovité pyramidy 10,5 m vysokými a tři metry silnými. U této pyramidy jsou navíc stopy po obrovském příkopu vyhloubeném do skalního podloží. Jeho rozměry 750 × 600 m a šířka asi 40 m z něj činí největší stavební dílo v memfidské nekropoli. Součástí vnitřního komplexu byly i menší pyramidy, vstupní sloupová síň, zádušní chrám, mnoho kaplí a jiné nadzemní i podzemní objekty, jejichž určení není přesně známo. Přístupová cesta k pyramidě vede 28 m pod zemí a ústí do malé komory. Pod pyramidou byl objeven asi kilometrový labyrint chodeb a 11 šachet spojených dalšími chodbami, na jejichž dně bylo objeveno 40 tisíc nádob z vápence, alabastru, dioritu a břidlice.
U Velké pyramidy bylo navíc objeveno pět obrovských 8 m hlubokých jam (52 × 7,5 m), v nichž ležely veliké rituální lodě zakryté monolity. Pro jakou plavbu byly určeny?
TO NEJLEPŠÍ V GÍZE?
Gíza je dnes náhorní plošinou na samém okraji Káhiry, a kromě několika menších pyramid se zde z horkého písku Sahary vzpínají k nebi tři nejznámější pyramidy: Velká neboli Chufuova (řec. Cheopsova), Rachefova (Chafrénova) a Menkaureova (Mykerínova), i když jejich spojitost s těmito králi není přímo prokázána. Jsou pozoruhodné i tím, že neobsahují žádné nápisy. Jen monumentální holé zdi a kvádry, které však vypovídají mnoho o vědění svých tvůrců.
Ze všech pyramid je dodnes nejsledovanější Velká pyramida. Výška stavby byla 146,67 m. Strany základny měly 230,5 m, její obvod byl 921,455 m a objem její hmoty činil úctyhodných 2 521 000 m3, povrch pak 53 000 m2. Při měrné hustotě kamenů 2,6 by váha pyramidy činila 6,7 mil. tun (i když dnes víme, že některé vnitřní prostory jsou vysypány pískem, jednak ze stabilizačních důvodů kvůli zemětřesením a snad i z důvodů úsporných).
Můžeme zpozorovat i mnoho jiných zajímavostí:
Matematická: stavitelé znali hodnotu „pí“ – poměr průměru kruhu a jeho obvodu (zde: dvojnásobek obvodu pyramidy vydělený výškou). Navíc znali také rozměry naší planety, neboť Velká pyramida je vetknutá do geometrického modelu zemské polokoule v měřítku 1:43200, což je číslo související s astronomií a precesními cykly. To vše platí pouze při sklonu stěn 52°, který je zde s malou odchylkou zachován (51°50’35’’). Sklon stěn pyramidy tedy není náhodný.
Geografická: leží na průsečíku severní rovnoběžky 29°58’5’’ a východního poledníku 31°9’, který prochází přes největší rozlohu vynořené země. Je orientována dle světových stran s odchylkou 4’35’’.
Astronomická: horní a spodní galerie svírají s horizontálou úhel 26°33’54’’ odpovídající úhlu, který svírá polární osa Země s kolmicí na rovinu ekliptiky.
Na stavbu pyramidy byl použit vápenec z místních lomů, ale např. 9 obrovských překladů tvořících strop Královské komory pochází z červené žuly z asuánských lomů. Byly tedy dovezeny ze vzdálenosti 900 km! Proč potřebovali právě tyto?
Unikátním stavebním dílem je tzv. Velká galerie. Je to 48 m dlouhá chodba, která se směrem nahoru zužuje a je tvořena obrovskými žulovými překlady kladenými proti sobě tak, že každá vrstva přesahuje vždy o 7,5 cm tu spodní. Vrstvy ovšem nejsou kladeny „normálně“ horizontálně, nýbrž sledují sklon chodby v ostrém úhlu 21°16’40’’! Po obou stranách celé galerie se táhne schod o výšce asi 60 centimetrů, v němž jsou pravidelně vytesány hranaté otvory, které navazují na obdobné výklenky v bočních stěnách. Na každé straně jich je přesně 27 a jejich smysl zatím neznáme. Na konci Velké galerie je 8,4 metrů dlouhý průchod do Královské komory. Vchod do tohoto průchodu je jen 1,12 metrů vysoký. Ve výšce 43 metrů se nachází tzv. Královská komora, čtverhranná místnost o rozměrech 5,42 × 10,49 m. Výška komory činí 5,84 m. Stěny komory jsou tvořeny pěti vrstvami přes sebe položených žulových bloků a strop tvoří devět překladů z červené asuánské žuly. Spáry mezi kameny jsou zde téměř neviditelné. Nikde nenajdeme jediný hieroglyf, kartuši či vyobrazení bohů ani zlato či drahou pohřební výbavu, jaké byly ve faraonských hrobkách v Údolí králů. Jen u západní stěny stojí prázdný žulový sarkofág o rozměrech 2,28 × 1,04 × 0,98 m vytesaný z jednoho kusu kamene. Nalezen byl už bez víka.
Další záhadou velké pyramidy jsou její šachty, které vedou z Královské a Královniny komory ven z pyramidy. Byly vytesány dodatečně a opracovány s naprostou přesností. Dnešní publikace je nazývají „větrací“, což není reálné, neboť se zjistilo, že některé z nich jsou uvnitř dovedně přehrazeny kamenným kvádrem s kovovými součástmi. Více nám říká jejich orientace, protože míří na hvězdy: první na Alfu drakonis („Polárku věků pyramid“), druhá na Malý vůz, třetí na Orionův pás a čtvrtá na hvězdu Sírius. To vše jistě není náhoda.
Dnes už není tajemstvím, že Gízské pyramidy tvoří svou velikostí a rozmístěním jakousi hvězdnou topografii na zemi. Tři největší konkrétně odpovídají Orionově pásu, a přidáme-li k nim další v Abú-Rubaš a v Zawyat al Aryan, dostaneme Orionovo souhvězdí jako na dlani. Nyní nás asi nepřekvapí ani to, že orientace těchto pyramid vůči Nilu odpovídá orientaci Orionu vůči Mléčné dráze. Celkový plán je grandiózní a potvrzuje jedno hermetické pravidlo pocházející z Egypta: „Jak nahoře, tak i dole“. Pozemský Egypt byl tedy pouze odrazem Egypta nebeského.
ZÁVĚREM
Nepřesnosti, resp. odchylky v rozměrech pyramid jsou v setinách procent, což je při tak velkých vzdálenostech téměř neuvěřitelné! Navíc preciznost opracování kamenných bloků, kdy mezi obrovité balvany nelze vstrčit ani čepel žiletky, odpovídá téměř přesnosti, s níž jsou dnes vyráběna parabolická zrcadla. Jeden ze současných badatelů hovoří o „posedlosti přesností“, která se nám zdá větší a větší s tím, jak se zvyšuje kvalita našich měřicích přístrojů.
Dnes lze o stavitelích pyramid tvrdit cokoliv, jen ne to, že byli primitivními dělníky či otroky. Vždyť dokázali, jak potvrdila analýza sarkofágu z Královské komory Velké pyramidy, vrtat bez našich diamantových vrtáků i výjimečně tvrdý diorit několikanásobně větší rychlostí než dnešní stroje! Jak? To nikdo netuší, neboť v rýhách dioritu se našly stopy po mědi, která je příliš měkkým kovem na to, aby do tvrdé horniny udělala jakýkoliv vryp. Dokázali tito umělci mnohonásobně ztvrdit měď, změkčit diorit, anebo věděli ještě něco jiného, co my o vlastnostech hmoty nevíme?
Zkrátka, egyptské pyramidy jsou dílem z období vrcholného stupně rozvoje civilizace, ať už je postavil kdokoliv. Zdá se neuvěřitelné, že by měly být postaveny pouhých tisíc let poté, co Egypt vyšel z doby kamenné bez vlastní kultury, písma a vědy, jak to vyplývá z dnes akademicky přijímané chronologie. Věřme, že pod saharským pískem leží ještě další odpovědi na otázky, které jsme právě připomněli.
Jedno známé arabské přísloví říká, že „všichni se bojí času a čas se bojí pyramid“. Nebojme se však přečíst nahlas odpovědi na některé otázky, i kdyby uším moderního člověka zněly odvážně. Neboť moudrost těchto dávných umělců, která mohla v mnohém překonat tu současnou, může být i naší vlastní, pokud ji budeme chtít vidět...
