V případě labyrintu se setkáváme s mýtem či vyprávěním o událostech a osobách, které jsou symbolické nebo které dějiny přinejmenším obtížně uznávají jako skutečné. Domníváme se, že každý mýtus, každá obrazná událost, každé symbolické vyprávění se v hloubce opírá o určitou skutečnost, přestože ji někdy nemůžeme nazvat historickou. Mýtus je pravdivý jakožto odkaz psychologických skutečností, lidských prožitků, procesů a forem, které se odrážejí zahalené do symbolů a v průběhu času procházejí mezi lidmi, až dospějí k nám, kteří je musíme začít odhalovat, což znamená snímat jejich závoj a znovu se setkat se skrytým smyslem a hloubkou věcí. Mýtus o labyrintu je prastarý a dovoluji si říci, že je společný všem starým civilizacím. Jedná se o nejasný a obtížný průchod, v jehož spletitých stezkách člověk může zabloudit. Někdy je spojen s vyprávěním o určitém hrdinovi nebo osobě, která vstoupí do labyrintu a nalezne klíč, jenž nakonec vede k vyřešení této záhady, což se projeví objevením stezky.
