V této knize nabízíme čtenáři soubor filosofických esejí pojednávajících o tématu každodenního hrdinství.
Úryvky z knihy:
BÝT SVOBODNÝ
Zdá se, že poslední léta dějin lidstva směřují k tomu, aby svoboda jako jeden z nejdůležitějších životních pokladů získávala stále větší hodnotu. A tak se každý člověk vydává do své vlastní bitvy, aby se zmocnil této cenné trofeje. Všichni chtějí být svobodní, avšak málokdo myslí na to, že svoboda má takovou cenu, nakolik ji lze používat...
Podívaná, která se nám nabízí v současnosti, se podobá životu zlatokopů z minulých dob, avšak s jedním rozdílem: obávám se, že zlatokopové věděli, proč zlato chtějí, a měli připraveny tisíce možností, co s tímto vytouženým kovem udělají, až ho naleznou. Oproti tomu dnes téměř nikdo neví, proč chce svobodu; všeobecně se říká, že proto, "aby si každý mohl dělat, co se mu zachce". Avšak svoboda, která znamená pouhou volnost podobnou anarchii bez obsahu a cíle, se podobá příkladu lakomce, který zoufale hromadí bohatství, a přesto dál žije v bídě. Žádný lakomec není schopen vysvětlit, proč a pro koho hromadí svůj majetek. Ovládá ho pouze touha po majetku.
Problém, který prožíváme v současnosti, je ten, že všichni chtějí svobodu, všichni ji žádají pro sebe i pro ostatní, ale nikdo se ji neodváží uplatnit ani to nedovolí ostatním. Nikdo se neodváží zavázat se na základě svobodného rozhodnutí, které by bylo trvalé a stálé; nikdo nechce riskovat zmíněnou svobodu pro nic a pro nikoho. Svoboda je majetek s omezenou možností použití a pokaždé je provázena křikem a protesty, pokud dokonce nevede k násilí vůči těm, kteří mají jiný názor na to, co znamená být svobodný a co je to svobodná vůle.
Vznešené ideály, důstojný způsob života, ušlechtilé city, víra v Boha a v lidský osud patrně nejsou předmětem svobody. Dnes panuje názor, že nejsvobodnější člověk je právě ten, který všechny tyto hodnoty opomíjí. Dnes se tvrdí, že věrnost citu či myšlence zbavuje svobody. A takto se svoboda omezuje na neplodné hledání jistých prvků, které umožní život v ústraní, ale bez jakýchkoli závazků. Jde o to být svobodný, aby se mohlo neustále něco měnit, ale nepodstupovat přitom těmito změnami ani nejistými životními okamžiky žádné riziko.
Žijeme ve světě svobodných lidí, kteří jsou svobodní, pokud nic nedělají, a tato nečinná svoboda ukrývá hroznou skutečnost otroctví, především v řetězech strachu, nerozhodnosti, neschopnosti zvolit si a žít myšlenky, city a činy, které si zaslouží šťastné odevzdání se svobodě, jež byla účinně získána a uplatněna.
Žijeme v době chudých lichvářů, kteří umírají hlady dívajíce se na své poklady, kteří dávají přednost beznadějné úzkosti před tím, aby utratili jednu jedinou minci své svobody. A to proto, že nás materialistický názor znovu přivedl k omylu, že všechny věci posuzujeme podle stejného měřítka. Svoboda není hromada zlata, která ubývá podle toho, kolik se utrácí, nýbrž je naopak lidskou schopností, ctností duše, která neustálým používáním narůstá.
Že se můžeme zmýlit, když se k něčemu zavážeme? A kdo nás může ujistit, že se nemýlíme, když se vyhýbáme jakémukoli závazku? Není snad charakteristikou svobody též poznat chyby, jichž jsme se dopustili, a pak je napravit?
Klasická filosofie nás učí, že svobodou je obdařen člověk, který zná a vlastní sám sebe, a že takový člověk se nevyhýbá jednání ani odevzdání, nýbrž čím více jedná, tím více roste a čím více roste, tím je svobodnější.
Je to hodnotný přínos filosofie stejně hodnotnému hledání a dobývání individuální a kolektivní svobody.
Zároveň trvale vyučuje, přednáší v kursech symbolismu, psychologie, dějin náboženství, metafyzické estetiky, antropologie atd.
Mezi její díla patří knihy Hry máji (iluze), Dnes jsem viděla..., Základy akropolitánského Ideálu, Řekli mi, že... a souhrn přednášek, které měla po celém světě. Všechny knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.
