Přejít k hlavnímu obsahu

Časopis Zrcadlo kultury, 014. číslo

Symbolismus
Čtyři elementy v kosmu a v člověku
Jaká je spojitost mezi uspořádáním člověka a Kosmu? Jsou Mikrokosmos a Makrokosmos vystavěny ze stejných součástí? Kolik významů mohou ve skutečnosti zahrnovat čtyři alchymické elementy: Oheň, Vzduch, Voda a Země? O těchto otázkách pojednává ve svém článku prezidentka Mezinárodní organizace Nová Akropolis.

K zamyšlení
Nesnadné umění žít v realitě
Od počátku minulého století se v mnoha odvětvích lidského působení zakořenil názor, že rozum může obsáhnout veškerou realitu. Že všechno může být vysvětlitelné, pojmenovatelné, zařaditelné do příslušných kategorií. Je tomu ale skutečně tak? Mnohokrát jsme se přesvědčili o omezenosti rozumového chápání, a přesto opakujeme stále tytéž chyby. Neměli bychom se někdy pozastavit nad tím, zda nazýváme všechny věci pravými jmény, a zkusit raději více pozorovat než myslet?

Etika
Rytířský ideál
V dějinách každého z národů se setkáváme s hrdiny, bojovníky, rytíři, kteří nejenže sloužili svému pánu a zajišťovali bezpečnost země, ale stávali se též vzorem ctností a hodnot, příkladem života zasvěceného boji za čest a spravedlnost. Ve všech dobách se rytířský ideál navracel znovu a znovu, a přestože podoby lidí, kteří ho přenášeli, byly různé, jeho obsah se nezměnil a zůstane navěky stejný.

Mytologie
Rytíř v Čechách a na Moravě
„Od pradávna existuje v každém člověku jistota, že není možné, aby nespravedlnost byla páchána donekonečna, aby zlo mělo vždy navrch. Každý národ popisuje svou jistotu v mýtech a stejně tak je tomu v Čechách a na Moravě…“

Zapomenuté příběhy
Potápěč
Přinášíme příběh muže, který na začátku tohoto století riskoval vlastní život a vyvinul nezměrné úsilí, aby zachránil katedrálu ve Winchesteru. Vlastníma rukama přenášel po celých sedm let stavební materiál potřebný ke zpevnění základů budovy podemílané vodou, a dokázal tak přemoci neúprosný osud, který již určil katedrálu k zániku.

Osobnosti
Giovanni Pico della Mirandola
Článek pojednává o jednom z nejvýznamnějších renesančních myslitelů a představitelů evropského humanismu, který svým dílem usiloval o navrácení významu lidské důstojnosti. Vyzývá člověka, aby se snažil dosáhnout své opravdové velikosti poznáním tajemství přírody, aby pochopil svou vlastní úlohu ve světě a dokázal uplatnit sílu svobodné vůle, která ho přiblíží k jeho božské podstatě.

Manifest renesance
Řeč o důstojnosti člověka
Giovanni Pico della Mirandola; Uvádíme část z textu, který se v období renesance stal symbolem boje za lidskou důstojnost. Původně byl připravován jako zahajovací řeč k velké disputaci předních evropských učenců, avšak byl zamítnut církevními autoritami a k jeho přednesení nikdy nedošlo. Přesto neupadl v zapomenutí a jeho slova jsou dnes stejně naléhavá, jak tomu bylo i před pěti sty lety.

Tradice
Svátky a slavnosti v Číně
Slavnosti a s nimi spojené rituály byly vždy pojítkem vztahů mezi lidmi v každém společenském uspořádání. Tajemné kouzlo okamžiků, které se pravidelně rok co rok opakují, přináší lidskému životu jiný rozměr, obohacuje každodenní realitu o prožitek posvátného a věčného, vnáší do existence společnosti rytmus a řád. A takto se život člověka harmonizuje s cykly přírody, řád Nebes se promítá do řádu na Zemi…

Společnost
Konfucius o hudbě
„Když se Konfucia ptali, jak se má vládnout, odpověděl: ,Stačí pouze porozumět hudbě a rituálu a poté je aplikovat na vedení…‘ “ Autor ve svém článku vysvětluje Konfuciovo pojetí hudby a rituálu a jejich důležitost pro národ. Hudba je prostředkem navázání kontaktu s Nebem a rituál, který jí dává formu, umožňuje spojení se Zemí. Hudba a rituál formují charakter člověka, a to je základní předpoklad k formování celé společnosti.

Úvahy
Mezi námi
„Mezi námi, bylo by zajímavé zjistit, zda bychom se uměli rozhodnout, co si vzít s sebou na pustý ostrov nebo na archu, která se bude plavit po nekonečných mořích…“

Paralely
Pohřební rituály
Článek nás seznamuje s tím, jaký význam přikládaly různé národy tradicím a obřadům spojeným s pohřbíváním zemřelých. Pro většinu starodávných národů nebyla smrt člověka tragickou skutečností. Věřily, že lidská bytost obsahuje kromě smrtelného těla též nepomíjivou, věčnou část, která prochází mnoha obdobími života a smrti tak, jako naše vědomí prochází mnohokrát za život cykly spánku a bdění.